Treblinka, slovo jak z dětské říkanky / Richard Glazar ; [k vydání připravily a ediční poznámku napsaly Milena Janišová a Marie Jirásková]
Material type:
TextLanguage: Czech Series: Svědectví o době a lidechPublication details: Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR : Torst, 1994 Edition: Vyd. 1Description: 333 s. : il. ; 20 cmISBN: 80-85639-31-9 :Subject(s): česká literatura druhá světová válka Treblinka koncentrační tábory Židé holocaustGenre/Form: české příběhy | autobiografické prózySummary: Vzpomínky jednoho z nejdůležitějších svědků v poválečném "treblinském" procesu v Düsseldorfu na dění v tomto vyhlazovacím táboře. 10. října 1942 vystoupil R. Glazar z transportního vlaku na rampě stanice Treblinka. Přežil onemocnění tyfem i povstání v srpnu 1943 a podařilo se mu s kamarádem uniknout, oba si vyměnili jména a polská policie je poslala na práci do Německa. Tam se stala neuvěřitelná věc: oba mladí muži žijí v zemi, z níž nacisté organizují „konečné řešení židovské otázky“, až do konce války. Už brzy po ní si R. Glazar napsal poznámky a zachytil vzpomínky na obě části svého válečného „neživota“. Jeho velmi konkrétní, neidelogizující vyprávění nemohlo po válce vyjít. V roce 1968 bylo znovu připraveno k vydání, ale nakonec autor stačil jen vzít jednu kopii rukopisu do svého exilu ve Švýcarsku. Richard Glazar byl jedním z nejdůležitějších svědků v poválečném „treblinském“ procesu v Düsseldorfu a jedním z nejdůležitějších pamětníků vystupujících ve filmu Šoa.
| Item type | Current library | Collection | Call number | Status | Date due | Barcode |
|---|---|---|---|---|---|---|
Knihy
|
Knihovna Na Křižovatce Beletrie pro dospělé | Beletrie pro dospělé | GLA | Available | 100000005405 |
Černobílé fotografie, portréty
Ediční poznámka
Vzpomínky jednoho z nejdůležitějších svědků v poválečném "treblinském" procesu v Düsseldorfu na dění v tomto vyhlazovacím táboře. 10. října 1942 vystoupil R. Glazar z transportního vlaku na rampě stanice Treblinka. Přežil onemocnění tyfem i povstání v srpnu 1943 a podařilo se mu s kamarádem uniknout, oba si vyměnili jména a polská policie je poslala na práci do Německa. Tam se stala neuvěřitelná věc: oba mladí muži žijí v zemi, z níž nacisté organizují „konečné řešení židovské otázky“, až do konce války. Už brzy po ní si R. Glazar napsal poznámky a zachytil vzpomínky na obě části svého válečného „neživota“. Jeho velmi konkrétní, neidelogizující vyprávění nemohlo po válce vyjít. V roce 1968 bylo znovu připraveno k vydání, ale nakonec autor stačil jen vzít jednu kopii rukopisu do svého exilu ve Švýcarsku. Richard Glazar byl jedním z nejdůležitějších svědků v poválečném „treblinském“ procesu v Düsseldorfu a jedním z nejdůležitějších pamětníků vystupujících ve filmu Šoa.
Click on an image to view it in the image viewer
There are no comments on this title.